V našich předchozích textech jsme se často věnovali ryze technické stránce tisku: jak rozřezat 3D objekt, jak tisknout podpory nebo jak odstranit chyby ve 3D modelech. Vždy jsme k demonstraci používali neupravené vytištěné objekty přímo z 3D tiskárny. Snadno byste si tak mohli myslet, že finálními produkty jsou vždy jen neopracované objekty z plastu s viditelnými vrstvami. Dnes vám ale chceme ukázat, že výrobky tištěné metodou FDM lze dostat do stavu, který je plně srovnatelný s předměty vyráběnými metodou vstřikolisu. Pracovní postup postprocessingu, tedy dodatečných úprav, si nyní krátce popíšeme. V dalších článcích se pak budeme jednotlivým krokům věnovat detailně.

Pokud je váš model rozdělen na několik částí, prvním krokem je samozřejmě jejich slepení dohromady. Skvěle funguje klasické vteřinové lepidlo. Použít můžete i chloroprenové lepidlo, které zůstává trvale částečně pružné a spoje jsou díky tomu méně náchylné k prasknutí.

Po slepení částí mezi jednotlivými díly často vzniknou drobné mezery, ty můžete vyplnit tmelem. Pro aplikaci tmelu doporučujeme klasické zubařské nástroje. Místa napojení, ale případně i další části modelu, přebruste brusnou houbou nebo papírem. Začněte vždy vetší hrubostí (180–250) a postupně používejte jemnější a jemnější. S hrubým brusným papírem buďte opatrní, model můžete snadno podbrousit nebo poškrábat a přiděláte si pak práci navíc při opravách. Dávejte samozřejmě pozor u materiálů jako PLA, kdy třením vzniká teplo, což může mít za následek deformaci povrchu. Ideální je proto mokré broušení.

Airbrush – ruční nástroj pro nanášení barvy stříkáním

Abyste dosáhli opravdu hladkého povrchu, na kterém nebudou znát přechody mezi vrstvami, použijte epoxidovou pryskyřici. Na trhu je celá řada různých značek s odlišnými vlastnostmi (nejzásadnější bývá rychlost vytvrzení a zatékavost) a my se jim budeme detailněji věnovat v jednom z příštích článků.

Až pryskyřice vytvrdne, je potřeba ji ještě přebrousit jemným smirkovým papírem pro hladší povrch a navíc se na povrch bude lépe chytat tzv. primer neboli plnič, který tvoří spojnici mezi pryskyřicí a základní vrstvou barvy. Primer vám navíc po zaschnutí znovu odhalí i drobné nerovnosti, které můžete včas dotmelit a dobrousit. Pak už konečně přichází na řadu samotné barvení modelu.

Využít můžete akrylové barvy ve spreji, přesnější airbrush nebo i olejové barvy nanášené štětečkem pro dosažení maximálních detailů. Na finální produkt po důkladném zaschnutí barev přijde ještě bezbarvý lak pro zakonzervování povrchu.

Hulk

Hulk z populárních marvelovských komiksů nám skvěle demonstruje rozdíl mezi výchozím a upraveným modelem. Výtisk z více částí je slepený dohromady (zelená barva u pravého ramene), je zbroušený, nalakovaný epoxidovou pryskyřicí a nastříkaný plničem. Na základní odstín zelené akrylové barvy se nanáší několik odstínů olejových barev, aby bylo dosaženo optimálního výsledku. Konečný výrobek je vhodné zakonzervovat bezbarvým lakem, protože se barva snadno odře.

Odkaz ke stažení – STL

Ptačí budka

Na rozdíl od ostatních modelů v tomto článku, povrchová úprava ptačí budky trvala doslova pár minut a zvládne ji opravdu každý. Po složení byl model nejprve celý přestříkán žlutým plničem ve spreji (ten můžete stále vidět uvnitř budky). Následně byl model přetřen hnědým olejem (umbra pálená). Nebojte se použít velký štětec a důkladně vetřete olej do spár a koutů, naopak na velkých plochách jej pořádně rozetřete. Na závěr z plochých částí modelu setřete přebytečný olej papírovým ubrouskem. Model můžete ještě překrýt bezbarvým lakem a povrchovou úpravu tak zakonzervovat pro venkovní umístění.

Odkaz ke stažení – STL

Boba Fett

Tato zhruba 30 cm vysoká soška demonstruje pokročilejší techniky postprocessingu. Ve velké míře je zde zastoupen airbrush, jehož správnou aplikací se podařilo vykreslit i ty nejmenší detaily. Klíč ke správnému vystínování spočívá v použití vhodné podkladové barvy – v případě tmavších či obecně barevnějších výtisků se doporučuje černá. Na ni je pak lehce nanesena bílá barva tak, aby simulovala dopad světla a vytvořila základní “plastičnost” výrobku. Dále je zde pracováno s vrstvením barev, maskováním a aplikací lesklého laku.

Odkaz ke stažení – STL

Stormtrooper

Na modelu stormtroopera níže si opět můžeme ukázat rozdíl mezi původním vytištěným objektem a finální verzí. Ve velké míře je zde opět použita epoxidová pryskyřice a broušení brusným papírem pro dosažení co možná nejhladšího povrchu. Výsledný efekt umocňuje barevně jednoduchá, avšak působivá, práce s airbrushem. Povrch je opět ošetřen lesklým lakem, který je vhodnější než matná verze – především kvůli odolnosti.

Odkaz ke stažení – STL

Stormtrooper před a po postprocessingu

Predátor

Jak je z fotografie patrné, tato soška Predátora má na první pohled jiný povrch než předchozí objekty. Toho je dosaženo použitím matného laku. Ovšem pozor, matný lak je méně odolný než ten lesklý. Jeho použití je tedy vhodnější pro předměty, se kterými se bude jen minimálně manipulovat.

Odkaz ke stažení – STL

Více fotografií výtisků

Prusa Research printing farm (photo gallery)

Jak je z předchozích odstavců patrné, naše tiskárna toho zvládne mnohem víc než jen tištění více či méně složitých mechanických částí. Chytrým rozřezáním modelů a následnými úpravami pomocí barev a laků můžete dosáhnout výsledků, za které by se nemusel stydět ani výrobce akčních postaviček. Úplně bez tréninku to nepůjde, na druhou stranu vám 3D tiskárna ten samý objekt vytiskne snadno znovu. Určitě stojí za to osvojit si alespoň základy opracovávání tištěných objektů, protože je to další z řady postupů, jak se stát zkušenějším tiskařem.

Nejvhodnější postupy pro postprocessing si dopodrobna rozebereme v jednom z dalších článků. Budeme rádi, pokud se rozhodnete podělit se o fotky svých vlastních výrobků třeba v našem diskuzním fóru nebo na Facebooku!